Dopady koronaviru na maloobchodní sektor

Sdílet

Pandemie koronaviru a související opatření pro celý realitní trh představují zcela novou a neočekávanou situaci globálního rozsahu, s výrazným lokálním dopadem na všechny. K nejvíce zasaženým bude patřit maloobchodní sektor, který by ale zároveň měl hrát zásadní roli při opětovném rychlém nastartování ekonomiky. Proto by mu měla vláda i další zainteresované strany věnovat pozornost a poskytnout mu podporu odpovídající jeho významu.

Význam obchodních center v číslech

Zásadním způsobem se omezené fungování maloobchodních prodejen promítá do výkonnosti obchodních center. Ta s celkovou obchodní plochy 2,6 milionů m2  tvoří podstatnou část českého retailového segmentu zastávají klíčovou pozici, jak dokazuje již samotný rozsah jejich. Současná vládní opatření podle našich odhadů vedla k uzavření až 6 milionů m2 obchodních ploch, z toho téměř 2 milionů m2 ploch právě v nákupních centrech, což je asi 70 % jejich celkové obchodní plochy.

Obchodní centra se také významnou měrou podílejí na zaměstnanosti, jejíž udržení na co nejvyšší možné úrovni je opět zásadní pro fungování ekonomiky. Maloobchodní sektor v Česku zaměstnává bezmála 500 000  lidí, z toho téměř 100 000 právě v obchodních centrech.

Obchodní centra a celý maloobchodní sektor hrají také nemalou roli, pokud jde o příjmy z daní plynoucí do státní pokladny. Jen příjmy z nájmů dosahují za běžné situace ve všech aktuálně zavřených maloobchodních provozovnách, tedy obchodních centrech, obchodech na hlavních ulicích měst (tzv. high street) a dalších prodejních projektech až 3 miliardy korun měsíčně. To je další zásadní důvod, proč je potřeba učinit opatření na zmírnění dopadů na sektor.

Maloobchod by měl být akcelerátorem růstu

Aby se nyní stagnující ekonomika opět rozběhla, je potřeba zajistit její rychlý start. A pro ten bude mít nejlepší předpoklady právě maloobchod. Po uvolnění restrikcí budou mít zákazníci chuť dělat si opět radost a začnou utrácet za menší věci, jako je oblečení, boty nebo doplňky, budou si chtít kupovat jídlo v restauracích a kavárnách. Při investicích do dražších věcí, jako jsou třeba automobily, budou naopak opatrnější.

Ke slovu tedy opět přijde maloobchod, tedy restaurace, obchody a obchodní centra coby žádaný dennodenní produkt, který přiláká 300 milionů lidí ročně.

Řešením je dialog

K dobrému zvládnutí celé situace v retailovém prostředí a minimálnímu na dopadu na celou ekonomiku se musí všichni zúčastnění – banky, nájemci, pronajímatelé, vláda – chovat jako partneři a snažit se nacházet kompromisní řešení. Financující banky by se měly zaměřit na možnost odložení nebo snížení splátek úvěrů pronajímatelům obchodních center nebo nájemcům. Nájemci by se měli v první řadě postarat o své zaměstnance, aby je nemuseli propouštět a následně zas hledat nové. Ve vztahu k pronajímateli by pak měli dbát na dodržování závazků vyplývajících z nájemní smlouvy, hledat rozumné kompromisy, aby sami neohrozili pronajímatele, který je pro jejich vlastní fungování nepostradatelný. Pronajímatelé se musí maximálně snažit nastavit udržitelnou strategii ve výběru nájmu z pronájmu a servisních poplatků, tak aby jejich nemovitosti a obchodní centra i nájemci v nich mohli zachovat kontinuitu provozu. K tomu všemu by měla vhodnými podpůrnými finančními opatřeními přispět i vláda.